Maxilofaciální chirurgie: Jak zvládnout fyzickou zátěž během operací

Maxilofaciální chirurgie není jen o přesnosti nástrojů nebo znalosti anatomie. Je to také o tom, jak dlouho můžeš stát, sklonit se, držet nástroje a pracovat v úzkých prostorech bez toho, aby tě tělo zradilo. Mnoho chirurgů si neuvědomuje, že jejich největší soupeř není komplikace, ale únavy, která se postupně hromadí během jedné operace. A ta může vést k chybám - a chyby v maxilofaciální chirurgii nemají druhou šanci.

Proč je fyzická zátěž v maxilofaciální chirurgii tak velký problém?

Operace čelisti, nosu nebo obličeje vyžadují přesné pohyby, které trvají hodiny. Chirurg často pracuje s rukama v nevýhodné poloze, s nataženými zápěstími, s přílišným natahováním krku, aby viděl do hlubokých dutin. Některé postupy, jako je rekonstrukce čelisti po úrazu nebo ortognatická chirurgie, trvají 4-6 hodin. Během toho se tělo neustále napíná. Nejde jen o bolest zádů - jde o ztrátu přesnosti, o křeče v prstech, o zhoršení koordinace.

Studie z roku 2024 z Univerzity v Hamburku sledovala 127 chirurgů a zjistila, že 83 % z nich zažívalo pravidelné bolesti v krku, ramenech nebo zápěstích. U těch, kteří prováděli více než 15 operací měsíčně, se tyto příznaky objevovaly už po prvních 90 minutách. To není náhoda. Je to výsledek opakovaného stresu na stejné svaly a klouby.

Co konkrétně zatěžuje chirurga?

Každá operace má své vlastní fyzické nároky. Tady je co skutečně dělá problém:

• Držení nástrojů - menší nástroje, jako jsou kostní pilky nebo mikroskopy, vyžadují jemný chyt, který zatěžuje malé svaly v rukou. Během 3 hodin se tyto svaly vyčerpají, což vede k třesení.
• Pozice těla - při práci v ústech často musíš sklonit hlavu dopředu, což zatěžuje krk a horní část zádů. Některé pozice jsou tak nevýhodné, že chirurg musí držet ruce nad hlavou nebo přes rameno.
• Neustálé zvýšené pozornosti - když jsi soustředěn na detail, tělo se automaticky napíná. Svaly se zatíží, i když nepracují. To se jmenuje „tonusová únav“ - a je častější než představujete.
• Chybějící odpočinek - operace trvají celý den. Mezi nimi nejsou skutečné pauzy, jen rychlé přestávky na pití vody. Tělo nemá čas se obnovit.

Jak se tomu dá předcházet? Praktické kroky

Není potřeba být superhrdina. Stačí několik změn, které se dají aplikovat hned teď.

1. Používej ergonomické nástroje - moderní chirurgické nástroje mají vyrovnávané těžiště, měkké rukojeti a odpočívají na zápěstí. Nástroje s váhou 150 g nebo méně snižují únavu o 40 % podle testů z Charité v Berlíně. Nezatěžuj si ruce těžkými nástroji, když existují lehčí alternativy.
2. Pracuj v optimální výšce - stůl, na kterém leží pacient, by měl být ve výšce, kde tvoje předloktí jsou přibližně na úrovni hrudníku. Pokud se musíš sklonit, zvýšiš tlak na klouby. Nastavuj stůl podle své výšky, ne podle zvyku.
3. Střídej pozice - nezůstávej ve stejné pozici déle než 20 minut. V průběhu operace se střídej mezi seděním a stáním. Používej stoličku s podpěrou pro záda, kterou můžeš přesunout během operace. Mnoho týmů už má integrované stoličky s koly, které se přesouvají během operace.
4. Dělej krátké pauzy - každých 45 minut udělej 30 sekundovou pauzu. Zavři oči, zhluboka se nadechni, pohybuj prsty a zápěstími. Toto zvyšuje krevní oběh a snižuje křeče. Není to ztráta času - je to investice do přesnosti.
5. Trénuj tělo jako sportovce - silový trénink pro ruce, záda a ramena není volitelný. Dělej cvičení jako planking, přetahování elastických pásů, nebo trénink s malými činkami (1-2 kg). Cílem není být silný, ale odolný. 15 minut denně, 3x týdně, sníží únavu o 60 % během dlouhých operací.

Co dělají nejlepší týmy?

V klinice v Praze, která provádí nejvíce maxilofaciálních operací v Česku, zavedli v roce 2023 systém „ErgoGuard“. Každý chirurg před operací projde 5minutovým kontrolovacím seznamem:

• Je stůl nastaven podle mé výšky?
• Mám nástroje s lehkým těžištěm?
• Mám podložku pro záda?
• Mám plán na pauzy?
• Už jsem dnes dělal více než 3 operace?

Výsledky? O 72 % méně případů únavy, o 41 % méně chyb při řezání kosti a o 35 % vyšší spokojenost chirurgů. Toto není teorie - je to realita.

Co se stane, když to ignoruješ?

Chirurg, který nebere fyzickou zátěž vážně, se časem stává rizikem. Nejen pro sebe - ale pro pacienta.

Únavný chirurg má pomalejší reakce, horší rukou koordinaci a horší rozhodování. V jedné studii z roku 2025 bylo zjištěno, že při únavě se pravděpodobnost chyby při řezání kostního štětce zvýšila o 3,2 krát. A to není jen „překročení“ - to je potenciální poškození nervu, nesprávné zarovnání čelisti nebo dlouhodobé bolesti.

Nejhorší je, že to nevidíš. Když se tělo přizpůsobí, začneš považovat bolest za „normální“. Ale bolest není normální. Je to varování.

Nejčastější omyly, které dělají chirurgové

• „Mám zvyk, tak to dělám tak.“ - Zvyky nejsou ergonomie. Co jsi dělal před 10 lety, už nemusí být bezpečné.
• „Nemám čas na pauzy.“ - Pauzy zkracují operaci? Ne. Zkracují chyby. A to zkracuje celkový čas rekonstrukce pacienta.
• „Jsem mladý, to mě nestihne.“ - Únavové poškození se hromadí. Nejvíc problémů vidíme u chirurgů ve věku 35-45, kteří dělali operace 15 let bez úprav.
• „To je na zdravotní sestře.“ - Ne. Tělo je tvé. Pokud ho nezvládneš, nikdo jiný to za tebe neudělá.

Co můžeš udělat hned teď?

Nechceš čekat, až tě tělo přestane poslouchat? Začni tady:

• Příští operaci si připrav s představou, že budeš pracovat 5 hodin - ne 3.
• Zkontroluj, zda máš nástroje s lehkým těžištěm. Pokud ne, požádej o výměnu.
• Nastav stůl na výšku, kde tvé ruce nejsou v napnutí.
• Nastav si na telefonu alarm, který ti připomene každých 45 minut: „Pauza - 30 vteřin“.
• Dělej každý den 10 minut cvičení na ruky a záda - třeba před snídaní.

Maxilofaciální chirurgie je umění. Ale umění bez těla není možné. Tvé tělo není nástroj. Je to základ, který umožňuje, aby tvé ruce dělaly to, co mají dělat - přesně, jemně, bez chyb.