Kde jsou stoličky? Přehledná mapa zubů a jejich názvy

Když vám lékař řekne „musíme vyndat osmičku“, možná budete chvíli váhat. Co tím myslí? Je to ten zadní zub nebo přední? Otázka kde jsou stoličky je jedním z nejčastějších dotazů, které se dostanou k zubním asistentkám i samotným praktickým lékařům. Není se ale za co stydět. Zubní terminologie je plná čísel, latinských názvů a kódů, které pro běžného člověka nedávají smysl. Pojďme si to tedy rozebrat tak, abyste příště věděli přesně, o který zub jde, aniž byste museli tápat.

Co jsou vlastně stoličky?

Pojem Stolička je běžný hovorový název pro moláry, což jsou velké žvýkací zuby umístěné v zadní části horní i dolní čelisti. V odborné mluvě se jim říká Moláry (z latiny *molaris*, což znamená mlýnský). Jejich hlavní úlohou není estetika, ale funkce. Mají širokou plochu s výraznými hrboly (tzv. tuberkuly), které slouží k drcení a rozmělňování potravy. Bez nich bychom nemohli efektivně zpracovat tuhé jídlo jako maso, ořechy nebo syrovou zeleninu.

V dospělému chrupu máme celkem osm stoliček - čtyři v horní čelisti a čtyři v dolní. Rozdělujeme je na dva typy: první a druhý molár, a pak třetí molár, kterému všichni říkají Zub moudrosti (třetí stolička).

Zubní formula a číslování zubů

Aby si lékaři mohli rychle vyměnit informace, používají se různé systémy označování zubů. Nejrozšířenějším v České republice a Evropě je tzv. FDI notace (světová federace stomatologů). Tento systém používá dvoumístná čísla. První číslice udává kvadrant (část ústní dutiny), druhá číslice označuje konkrétní zub od středu směrem dozadu.

Jak vidíte, stoličky mají vždy číslici 6, 7 nebo 8 na konci. Číslice 6 odpovídá prvnímu moláru, 7 druhému moláru a 8 třetímu moláru (zubu moudrosti). Pokud vám lékař řekne „léčíme zub 16“, víte přesně, že jde o první stoličku vpravo nahoře.

Rozdíly mezi dětským a trvalým chrupem

Mnoho lidí si plete stoličky s jinými zuby, protože v dětství vypadala ústa trochu jinak. Děti mají pouze dvacet zubů. Nemají tam premoláry (předstoličky) ani třetí stoličky. Místo toho mají Dočasné moláry (mléčné stoličky).

První a druhý dočasný molár vypadá podobně jako trvalý, ale je menší a má světlejší sklovinu. Když dítě doroste, tyto mléčné zuby vypadnou a nahradí je trvalé premoláry. Za nimi pak prorážejí vlastní trvalé stoličky. Třetí stolička (zub moudrosti) se v dětském chrupu vůbec nevyskytuje a vyrůstá až ve vyšším věku, obvykle mezi 17. a 25. rokem života.

Proč bolí stoličky a jak je poznat?

Stoličky jsou nejvíce ohrožené kazem a záněty. Proč? Protože se nachází v nejzadnější části ústní dutiny, kde je obtížné dosáhnout kartáčkem. Zde se snadno hromadí bakterie a zbytky jídla. Pokud cítíte bolest hluboko v zadní části čelisti, často jde právě o problém s molárem.

• První molár: Vyrůstá kolem 6. roku života. Je to jeden z prvních trvalých zubů, takže ho lidé často zamění za mléčný. Je velmi důležitý pro správné zarovnání chrupu.
• Druhý molár: Vyrůstá kolem 12. roku života. Má podobnou funkci jako první, ale je často mírně menší.
• Třetí molár (zub moudrosti): Ten bývá problematický. Často nemá místo, narůstá pod úhel, nebo jen částečně prorazí dásně. To vede k zánětu dásní (perikoronitidě) a silné bolesti.

Časté mýty o stoličkách

Existuje mnoho pověr, které se kolem stoliček točí. Jedna z nich zní, že pokud máte zdravé zuby, nemusíte řešit zuby moudrosti. To je nebezpečné myšlení. I když zub moudrosti nebolí, může být polopodzemní a tvořit prostor pro hromadění bakterií, které mohou poškozovat sousední druhý molár. Pravidelné kontroly u zubního hygienisty a rentgenové snímky jsou klíčové pro včasné odhalení problémů.

Další mýtus je, že všechny stoličky musí být vytaženy. Není to pravda. Pokud zub moudrosti prorazil správně, má protějšek a dá se čistit, není důvod ho vytrhávat. Vyndává se pouze tehdy, když způsobuje bolest, kazy, záněty nebo posouvá ostatní zuby.

Jak pečovat o stoličky?

Péče o zadní zuby vyžaduje trochu více techniky než o přední. Běžný zubní kartáček často nedosáhne do nejzadnějšího rohu. Doporučuje se používat elektrický kartáček s malou hlavou nebo speciální mezizubní kartáčky a nitě. Důležité je také vyplachování úst po jídle, aby se odstranily zbytky potravy ze záhybů na žvýkacích plochách stoliček.

Některé zuby mají hluboké rýhy (fisure), které jsou ideálním místem pro vznik kazu. Prevencí jsou tzv. Fisurní těsnění (silanty). Jde o plastovou vrstvu, kterou zubní lékař nanese na žvýkací plochu moláru. Tím se uzavřou rýhy a bakterie se tam nedostanou. Tato metoda je nejúčinnější u dětí a teenagerů, kteří mají právě nově vyrašené stoličky.